Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv sorbentů na retenční čáru kontaminované nivní půdy
Hnatajková, Eva ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem sorbentů na retenční křivku kontaminované nivní půdy (půdní typ fluvisol) a porovnáním těchto retenčních křivek půdy bez sorbentu s půdou, do které byl sorbent aplikován. Jako sorbenty byly použity biochar (BC), amorfní oxid manganu (AMO) a jejich kombinace. Půdní vzorky byly odebrány ve specifické oblasti v blízkosti řeky Litavky ve Středočeském kraji. K pokusu byly využity dva rozdílné typy vzorků. První typ vzorků byl odebrán z kolonových experimentů a druhý typ vzorků byl odebrán přímo z rostlého terénu. Všechny vzorky byly odebrány do Kopeckého válečků o objemu 100 cm3. Měření retenčních čar bylo provedeno přímou metodou v laboratoři. Pro laboratorní stanovení retenčních čar byla použita klasická souprava přístrojů. Pískový tank, písko-kaolínový tank a přetlakové aparáty. Naměřená data byla proložena modelem van Genuchten. Porovnávané hodnoty jsou objemová hmotnost, parametry podle vztahu van Genuchten (Thétas, ThétaR, Alfa, n) a hodnoty pF (0; 1,0; 2,0; 2,7; 3,0; 3,7; 4,18). Porovnání půd ošetřených různými sorbenty bylo založeno na průměru, směrodatné odchylce a rozdílu a poměru průměrů. Určitý vliv sorbentů na tvar retenční čáry byl naměřen. Zejména vliv biocharu, ve vyšších podtlacích byl výrazný. V práci se nám potvrdila např. i hypotéza podle VERHEIJEN et al. (2010), že biochar zvyšuje celkovou retenci půdní vody, ale nezvyšuje obsah vody využitelný rostlinami. Vliv AMO na retenční křivku byl zanedbatelný. Tedy sorbent AMO má pouze velmi malý vliv na změnu zadržování vody v testované půdě. Vliv kombinovaného sorbentu (AMO + BC) na retenční křivku byl výraznější než aplikace pouze samotného sorbentu AMO. Tato kombinace sorbentů má vliv na zadržování vody v půdě v závislosti na daném podtlaku.
Vliv biocharu na nasycenou hydraulickou vodivost kontaminované nivní půdy
Tomáš, Tomáš ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivost (Ks) kontaminované nivní půdy. Měřené hodnoty Ks jsou důležitým vstupem pro modelování proudění vody v půdě. V této práci byly hodnoty Ks naměřeny na kontaminované nivní půdě a na této půdě obohacené 2 a 5 % biocharu. Pro tyto půdy byly stanoveny hodnoty Ks a následné změny Ks v čase při opakovaném měření. Biochar je materiál, kterým se zlepšuje sorpční kapacita a další vlastnosti půdy. Vliv aplikace biocharu na Ks ale ještě není dostatečně objasněn. Pro práci byl použit biochar vytvořený pyrolýzou ze stopek vinné révy. Měření byla provedena ve dvou sériích v rozmezí měsíců říjen až prosinec roku 2015. V každé sérii bylo měřeno deset vzorků, 5 kontrolních a 5 s příměsí biocharu. To je celkem 20 vzorků. Měření každého vzorku probíhalo přibližně 14 dní a vzorky byly měřeny v deseti časových krocích. Současně byly změřeny také související fyzikální vlastnosti (objemová hmotnost, pórovitost, obsah vody v blízkosti nasycení) a byly provedeny zrnitostní rozbory hustoměrnou metodou. Vzorky byly uměle připraveny nasypáním homogenizované zeminy do Kopeckého válečku (100 cm3). V první sérii měření bylo porovnáváno 5 vzorků s kontaminovanou nivní půdou a pět vzorků této půdy s přídavkem 5 % biocharu. V druhé sérii bylo porovnáváno znovu pět vzorků s kontaminovanou nivní půdou a pět vzorků obohacených o 2 % biocharu. Sycení vzorků probíhalo postupně a všechny vzorky byly syceny stejně dlouhou dobu. Měření bylo prováděno na laboratorním permeametru metodou konstantního spádu. Pro kontroly v měření I byly průměrné hodnoty Ks ze všech kroků 4,818.10-6 m.s-1 a pro vzorky s 5% biocharem byly průměrné hodnoty ze všech kroků 2,254.10-6 m.s-1. V měření II pro kontroly byly průměrné hodnoty ze všech kroků 6,435.10-6 m.s-1 a pro vzorky s 2% biocharem byly průměrné hodnoty 4,211.10-6 m.s-1. Použitý biochar na testované půdě snižuje hodnoty Ks oproti kontrole. Hodnoty Ks jsou více sníženy při aplikaci 5% biocharu než při aplikaci 2% biocharu. Biochar také koeficient variace u většiny časových kroků. U kontrolních měření jsou také změny hodnot Ks mezi jednotlivými časovými kroky výraznější než u vzorků obohacených o biochar.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.